Transplantace vlasů – vzpomínáte na Bierhanzlovu lysinu?

Někteří se transplantace vlasů bojí jako čert kříže. Důvodem je, jak to často bývá, neznalost celého procesu. Mám kamaráda, nebudu ho jmenovat, neb se za svou postupující plešatost stydí. Ten o transplantaci uvažuje, ale musel jsem ho k tomu trochu popostrčit. Říká, že kdyby mu měl někdo „přesazovat vlasy“, musí to přece být ne-li bolestivé, tak alespoň nepříjemné. Vždycky mám co dělat, abych se nezeptal, kolik tisíc vpichů přímo do kůže stálo jeho bohatýrské tetování.

Bierhanzlova mast - na lysinu past

Milovníci Cimrmana bezesporu okamžitě poznali slavnou reklamní hlášku z filmu Rozpuštěný a vypuštěný. Jenže odhlédněme od filmové nadsázky, byť by byla sebevtipnější, a pokusme se odpovědět na otázku, zdali nějaká mast může mít opravdu tak zázračné účinky, že lysina se ztratí. Já vám to prozradím a tím ušetřím mnohá zklamání. Nemůže a nemá! Protože kdyby měla, vědělo by se o ní. Postupující plešatost trápí celosvětově miliony mužů a kdyby tady bylo něco, co zabírá, byl by to zlatý důl. Jasným příkladem, byť z jiného oboru, je viagra a její generické náhražky. Viagra, ať si o jejím užití myslíme cokoli, prokazatelné a měřitelné účinky má a proto je tak v kurzu. Znáte nějaký ekvivalent „Bierhanzlovy masti?“ Jsem ochoten se vsadit, že ne. Prostě není a jediné skutečně funkční řešení, které je odzkoušené a měřitelné, je prostě transplantace vlasů. Zkušeností s ní už dlouho existují. Znáte někoho? Já jo. Snažím se onoho kamaráda, kterému kouty končí někde v zátylku, přemluvit k akci. Jde mi to blbě, protože osobním příkladem táhnout nemůžu. Ale zjistil jsem, že jeden z mých klientů zákrok podstoupil a tak jsem se uchýlil ke lsti. Rád bych řekl, že byla malá až nepatrná, ale to bych trochu lhal. Prostě jsem si dal sraz na pivu s oběma najednou. Chlapi moc neřeší, že si ke stolu přisedne ještě někdo další; jsme schopni si pokecat s každým a po třetím pivu ještě lépe než před nimi. Nenápadně jsem na téma „náhradních vlasů“ zavedl řeč a ukázalo se, že kdyby se chlapík k transplantaci nepřiznal, nikdo by to nepoznal. Prostě proto, že lidi, které vidíme poprvé bereme tak, jak jsou. Tenhle měl vlasy; tak je měl a kolega jich měl výrazně méně a taky to nikoho, kromě jeho samotného netrápilo. Na druhou stranu, když už máte šanci napravit to, co příroda sama o sobě nezvládá k vaší plné spokojenosti, tak nač čekat. Situace se sama od sebe nezlepší. Omlouvám se za špatnou zprávu, ale bude spíš horší než lepší. Víme to, ale nechceme si to připustit. Takže si nahlas řekněte proč čekat. Asi vás nic nenapadá, co? A co to zkusit obráceně. Říct si, proč nečekat. Tady je 5 důvodů. - časové hledisko – čím dříve začnete, tím dříve budete mít po starostech - ekonomické hledisko – díky inflaci budou služby čím dál dražší, takže čím dříve se do toho pustíte, tím víc ušetříte - psychologické hledisko – zlepší se nám sebevědomí - zdravotní hledisko – i pokožka stárne (přiznejme si to), takže čím dříve k transplantaci dojde tím více bude zachovaná její současná elasticita. To znamená, že se vlasové štěpy lépe uchytí - estetické hledisko – lidé vás s nějakým porostem znají, takže čím dříve si ho vylepšíte, tím méně jim to bude nápadné Když jsem podobně argumentoval před zmiňovaným hospodským setkáním, tak mi mi moc pozornosti věnováno nebylo. Po něm to byla jiná. „Hele, proč si mi neřekl, že ten náš nový známý má posunuté háro?“ Nechtěl jsem prozradit, to, co už tušíte. Že není nad vlastní zkušenost. Pokud si vylepšíme vlastní vzhled, rapidně to zvedne sebevědomí a svět je najednou mnohem pestřejší. Plný příležitostí a úsměvů. Žijeme jen jednou, tak proč se trápit. Každý nešťastný den je dnem, který jsme si mohli užít.