Škodí lupání prstů? Zpravidla ne, pokud nebolí

Lupání prstů zpravidla neškodí, pokud při něm nic nebolí a kloub neotéká. Dosavadní poznatky neukazují, že by samo o sobě vedlo k artróze, přestože se tato obava traduje po generace. Praskání kloubů je častý a obvykle neškodný jev. Důležitý je rozdíl mezi zvukem a bolestí. Pojďme si rozebrat, co v kloubu doopravdy praská, kdy se nemusíte bát a které situace chtějí vyšetření.

Co v kloubu doopravdy praská

Kloub obklopuje tekutina, která ho maže. Při tahu nebo ohybu se změní tlak a v tekutině se mohou tvořit nebo praskat drobné bublinky plynu. Tak vzniká charakteristické prasknutí.

Jinou příčinou je pohyb šlachy nebo vazu přes kostní výčnělek. Šlacha přeskočí a ozve se lupnutí. To bývá časté u ramene, kotníku nebo kolena.

Po lupnutí obvykle musí chvíli trvat, než kloub zvuk vyvolá znovu. To odpovídá uvolnění plynu v tekutině. Přesný mechanismus se stále zkoumá.

Mýtus o artróze

Rozšířená představa tvrdí, že kdo lupe prsty, bude mít zdeformované klouby. Dostupné poznatky tuto souvislost spolehlivě nepotvrdily. Lupání samo tedy nelze označit za příčinu artrózy.

Artróza se vyvíjí z řady okolností, třeba z věku, zátěže, zranění nebo dědičnosti. Vliv mají i předchozí úrazy. Jediný zvyk ji nevysvětlí.

Neznamená to, že je dobré lupat neustále. Prudké tahy mohou podráždit okolní tkáně. Mírnost a rozum jsou na místě.

Kdy zpozornět

Zvuk doprovázený bolestí, otokem nebo omezením pohybu je důvod k vyšetření. Totéž platí, pokud kloub zamyká nebo uskakuje. Může jít o poškození vazu, chrupavky nebo menisku.

Praskání po úrazu bývá varovné. Neodkládejte vyšetření, hlavně když kloub nesnese zátěž. Lékař rozhodne o zobrazení nebo fyzioterapii.

Zvýšená pozornost je namístě i u nově vzniklého praskání se zarudnutím a teplem. Může jít o zánět. Domácí rozcvičení tehdy nestačí.

Kolena, záda a krk

Kolena často praskají při dřepu nebo vstávání. Pokud nebolí, jde zpravidla o neškodný zvuk. Při bolesti nebo otoku nechte kloub zkontrolovat.

Krk a záda prasknou při protažení. Násilné „křupání“ krční páteře si ale sami nedělejte. Hrozí podráždění nervů a cév, proto je lepší nechat manipulaci odborníkovi.

Ve všech případech platí jednoduché pravidlo: zvuk bez bolesti je obvykle bez problému. Zvuk s bolestí je signál. Naslouchejte tělu.

Proč lidé lupou a jak přestat

Pro mnohé je lupání zvyk, který uklidňuje při nudě nebo nervozitě. Pomáhá také jako pocit uvolnění. Může se stát automatickým pohybem.

Chcete-li si ho odnaučit, zaměstnejte ruce jinak. Antistresový míček, tužka nebo drobnost v kapse pomůže. Postupně se pohyb ztrácí.

Všímejte si, kdy lupete. Často je to u počítače nebo při čekání. Přestávky a krátká protažení potřebu snižují.

Kloub po sezení a cvičení

Po dlouhém sezení klouby zpravidla zaprskají víc, protože tekutina se nepohybovala. Několik pomalých pohybů je rozcvičí. To je normální.

Před cvičením klouby zahřejte. Lehké kroužení a protažení snižují riziko přetížení. Zvlášť to platí po ránu.

Pokud praskání doprovází novou zátěž, zvažte techniku cvičení. Fyzioterapeut vám poradí, jak pohyb upravit. Bez bolesti není důvod cvičení vzdát.

Zdroje

• Česká revmatologická společnost
• Ministerstvo zdravotnictví ČR