Recepty na zavařování

Milujete zavařeniny, ale nic moc o nich nevíte? Nevadí, nikdy není pozdě načerpat potřebné informace a naplnit si domácí spižírnu k prasknutí. Přečtěte si, co všechno se dá zavařovat a jak na to.

Co všechno se dá zavařovat?

Paleta potravin, které můžete zavařit, je široká. Od ovoce a zeleniny přes houby, maso až po polévky a hotová jídla. Samozřejmě také šťávy, sirupy, džemy a marmelády. Můžete si připravit hotová jídla do zásoby a konzumovat ovoce a zeleninu i mimo jejich vegetační sezónu. Náklady na doma připravené zavařeniny jsou v porovnání s těmi koupenými stále příznivé, takže se vyplatí investovat do zavařování čas a energii.

Zavařování v hrnci na sporáku

Nemusíte se zavařování být. S trochou pečlivosti ho zvládnete i bez předchozích zkušeností. Připravte si zavařovací sklenice. Můžete zvolit buď s termoplastovým těsněním, takové dokážou obsah uchovat až dva roky, klasické sklenice s klipem a kaučukovým těsněním klidně i 6 let. Nachystejte si zavařovací hrnec. Další postup je jednoduchý. Nasadíte na hrnec nástavec, dovnitř vložíte napařovací podložku a vlijete litr vlažné vody (platí pro hrnec s průměrem asi 24 cm). Vložte naplněné sklenice a hrnec zakryjte poklicí s teploměrem. Aby výsledek byl podle vašich představ, je nutné dodržet následující zásady:
  • Musíte sklenice před použitím sterilizovat. Převařte je alespoň pár minut včetně víček a těsnění při teplotě nad 100 °C. Zničíte zárodky plísní.
  • Před plněním proveďte kontrolu těsnění sklenic. Poškozené vyhoďte a použijte místo nich nové. Když plníte sklenice, používejte nálevku. Okraj sklenice musí zůstat čistý, jinak se tam může chytit plíseň. Ponechte nahoře alespoň 1,5 cm místa.
  • Jakmile dáte naplněný zavařovací hrnec na sporák, zapněte ho na střední ohřev. Počkejte až se nahřeje. Parní lázeň by měla vykazovat teplotu 80-90 °C. Teplota se řídí doporučením v receptu pro danou potravinu. Jestliže recept například uvádí zavařovat při 90 °C po dobu 15 minut, doba zavařování se počítá od okamžiku, kdy teploměr na hrnci dosáhne 90 °C.
  • Ihned po skončení zavařovacího procesu vyndejte sklenice z hrnce. Pozor, budou horké! Použijte kleště. Pokud necháte sklenice v horké vodě, obsah příliš změkne a bude z něj bláto.

Zavařování ovoce

Můžeme zavařovat ovoce ve dvou formách: buď jako kompoty nebo v podobě džemů či marmelád. Jaké ovoce je pro zavařování nejvhodnější? Především co nejčerstvější, natrhané za suchého počasí v době, kdy ještě není příliš horko – ke sklizni se proto hodí spíše dopolední hodiny. Na kompoty je třeba vybrat optimálně zralé ovoce, přezrálé se je pro ně příliš měkké, hodí se spíše na šťávy či džemy. Jaké ovoce je k zavařování nejlepší? Švestky, meruňky, broskve, třešně, ale také jablka a hrušky, dále jahody, rybíz, borůvky či angrešt. Maliny či ostružiny jsou na kompot příliš měkké, lépe se hodí na džem.

Zavařování zeleniny

Škála zeleniny vhodná k nakládání, je velice široká. Vždy jde o to, aby zelenina určená k zavařování byla kvalitní a čerstvá, nahnilá a zvadlá zelenina do sklenic nepatří. Můžete zavařit jakoukoli zeleninu kromě té, která se jí pouze syrová. Zavařovat se tedy nedají různé druhy zelených salátů nebo také ředkvičky. Jaké druhy zeleniny zavařujeme? Zelí, okurky, celer, mrkev a petržel, květák či kukuřici, chřest, papriky, ale i česnek či cibuli nebo rajčata a cukety.

Krásně barevné třešně

Plody omyjte a vložte do větší nádoby. Zalijte je studenou vodou s přídavkem jedné lžičky kyseliny citrónové (můžete nahradit i lžičkou octa). Tímto procesem zajistíte, aby třešně neztratily barevnost. Určitě jste už někdy viděli sklenice s vybledlými plody. Ačkoli na chuť to nemá vliv, nepůsobí to esteticky. Vodu sceďte, nechte třešně okapat a vložte do sklenic. Zasypte je cukrem (podle požadované sladkosti přidejte 1-3 lžíce na sklenici) a zalijte vlažnou vodou. Potom zavíčkujte. Existuje i druhá možnost, a sice svařit vodu s cukrem – v tom případě počítejte asi 35 g cukru na litr vody. U obou způsobů sterilujte 25 minut při teplotě 85 °C.

Chutná rajčata na zimu

Čerstvé natrhané plody důkladně omyjte. Zpracujte podle velikosti: velmi malá ponechte celá, středně velká pokrájejte na půlky, největší na čtvrtky. Platí, že do jedné sklenice patří stejně velká rajčata, tedy buď malá celá, nebo půlky či čtvrtky. Do každé sklenice přijde polévková lžíce cukru, čajová lžička soli a polévková lžíce octa, kulička pepře, kulička nového koření a jeden bobkový list. Všechno zalijte teplou vodou a sterilujte 25 minut při teplotě 85 °C. Můžete také zavařit rajčata drcená, když je spaříte, oloupete, nakrájíte a orestujete na oleji a krátce povaříte. Výsledná směs poslouží jako základ omáček.

Cukety klasicky i ve formě zelí

Nejdříve si připravte nálev. Sladkokyselý se skládá z 1/3 litru vody a 2/3 litru octa. Přidáte lžičku soli a 100 g cukru. Do hrnce vlijete vodu, pak přilijete ocet, přidáte cukr a sůl. Přiveďte roztok k varu, odstavte a počkejte až vychladne. Mezitím si nakrájejte na kolečka větší mrkev a kus křenu. Přichystejte si koření:
  • bobkové listy,
  • kuličky černého pepře,
  • nové koření.
Omyté cukety pokrájejte na centimetrové špalíčky. Vložte do sklenic, přidejte do každé sklenice po jednom kousku koření a kolečko křenu a mrkve. Zalijte nálevem, uzavřete a vložte do hrnce. Nechte teplotu stoupnout na 90 °C a sterilujte 20 minut. Variantou je zavařit cuketové zelí. Cukety nastrouhejte na hrubém struhadle, vložte do mísy a podle množství nastrouhané zeleniny přidejte trochu cukru, špetku či dvě soli a drceného kmínu a zalijte trochou octem. Směs opatrně lehce promíchejte a ponechte stát 20 minut, cuketa pustí šťávu. Potom zelí vložte do sklenic. Zavařujte po dobu 20 minut na 80 °C.

Publikováno: 03. 01. 2020

Kategorie: Praktické rady | Speciály

Autor: Denisa Zábranská